03.01.2019 16:29
Na svém zasedání dne 26. 11. 2014 Rada Českého rozhlasu schválila na návrh generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana ukončení vysílání na dlouhých vlnách v rámci optimalizace kmitočtového spektra, které povede k úsporám v mandatorních výdajích.
„Uzavírá se jedna dlouhá etapa šíření signálu Českého rozhlasu. Technický pokrok a změny v rozhlasových technologiích jsou veliké a nelze je nereflektovat a podporovat staré systémy. Proto ukončíme vysílání na dlouhých vlnách a část úspory bude v roce 2014 určena na propagaci těch platforem, na kterých bude Radiožurnál vysílat nadále bez dlouhé vlny.“ uvedl generální ředitel ČRo Peter Duhan.
Poprvé si posluchači signál z Topolné mohli naladit na konci roku 1951. Nejprve se z něj ozvala stanice Československo I, později Hvězda, a nakonec Radiožurnál. Vysílač je umístěn na Moravě nedaleko Uherského Hradiště a fungoval vyzářeným výkonem 650 kW. Jeho signál tak bylo v některých obdobích možné zachytit v podstatě v celé Evropě.
K ukončení vysílání Českého rozhlasu Radiožurnál z vysílače Topolná dojde k půlnoci z 28. února na 1. března 2014.
Nastala však príjemná zmena....
ČRo prodlužuje vysílání po dlouhých vlnách, vysílač z 50. let nahradí nový
Lidé budou moci poslouchat Český rozhlas pomocí dlouhých vln i po 28. únoru. V tento den měl naposledy šířit signál vysílač Topolná, jenže oproti původním plánům bude vysílat i dál. Umožňuje to smlouva uzavřená mezi Českými radiokomunikacemi a Českým rozhlasem.
Český rozhlas uvažoval o zrušení vysílání po dlouhých vlnách z ekonomických důvodů. Podle ředitele programového centra ČRo Ondřeje Nováčka se s rozšířením VKV vysílání stala dlouhá vlna tak trochu technologickým přežitkem a ubývalo posluchačů, kteří jejím prostřednictvím rozhlas poslouchali.
„Takže ten poměr výkon – cena se stále zhoršoval. A musíte si uvědomit, že dlouhá vlna je energeticky, a tudíž i ekonomicky nesmírně náročná. Jenom pro představu, vysílač v Topolné má při plném výkonu spotřebu jako malé okresní město o deseti tisících obyvatelích. Takže je to taková malá elektrárna.“
„A tím, jak ubývalo posluchačů, tak jsme se dostali do situace, jestli nadále financovat takto drahý provoz. Ale díky právě nové smlouvě s radiokomunikacemi se povedlo zajistit výměnu tohoto vysílače za podstatně efektivnější, snížit výkon a také snížit náklady zhruba o 80 procent,“ vysvětluje Ondřej Nováček, proč se rozhlas nakonec rozhodl dlouhou vlnu dál využívat.
Stávající vysílač Topolná, který je přes 60 let starý, bude vyměněn za vysílač nové generace: „Dáme tam vysílač, který místo 650 kilowattů výkonu a příkonu bude mít pouze 50 kilowattů. Díky tomu se výrazně sníží jednak cena, ale samozřejmě to je také podstatně ekologičtější provoz,“ objasňuje Nováček.
V místech, kde stále ještě není možné naladit VKV, tak lidé budou moci nadále poslouchat Radiožurnál aspoň na dlouhých vlnách, byť ty nejsou tak kvalitní.
„Především třeba na Zlínsku, kde to VKV pokrytí Radiožurnálu není úplně ideální, bude Radiožurnál i nadále slyšet. Ale zároveň musím říct, že lidé, kteří byli zvyklí na dlouhé vlně poslouchat Radiožurnál v zahraničí, to se třeba týká hodně řidičů kamionů, tak o tuto možnost z větší části přijdou.“
„Dlouhá vlna bude slyšitelná v České republice a na Slovensku, ale západně od našich hranic už to bude podstatně horší. Ale tam jednoznačně všem doporučuju, poslouchejte Radiožurnál na internetu,“ dodává ředitel programového centra Českého rozhlasu Ondřej Nováček.
Vysílač byl oficiálně spuštěn v roce 1952, postupně na něm vysílala stanice Československo I. a Hvězda, od roku 1989 je pak jeho prostřednictvím šířen signál Radiožurnálu. Vysílač tvoří dva 270 metrů vysoké vysílače s maximálním výkonem 1500 kW, Český rozhlas Radiožurnál je vysílán s výkonem 650 kW.
zdroj: https://www.irozhlas.cz/node/5915133
.jpg?ph=ade36ef5d3)